V nizozemském Haagu se v úterý sešli přední politici členských zemí Severoatlantické aliance. Na dlouho plánovaném summitu mají odsouhlasit především posílení kolektivní obrany, včetně již avizovaného závazku navýšit výdaje na obranu na úroveň 5 % HDP.
Tři a půl procenta má jít přímo na zbrojení, 1,5 % pak na vedlejší výdaje s obranou spojené. Dalšími tématy je podpora výroby zbraní a munice, posílení obranyschopnosti proti kyberútokům a sabotážím nebo podpora Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi.
Středem pozornosti je zejména americký prezident Donald Trump, který se má vyjádřit k další přítomnosti amerických vojáků v Evropě a kterému je do značné míry summit šit na míru. Z obvyklých tří dnů se jednání zkrátilo prakticky jen na úterní slavnostní večeři a středeční schůzku, protože Trump nemá dlouhá jednání rád.
[chooze:article;value:618861]
K hladkému průběhu má přispět i oddělení amerického prezidenta od Volodymyra Zelenského, který na hlavní část jednání pozvaný nebyl, aby se oba státníci nemohli pohádat. Zelenskyj ale prozradil, že se přesto s Trumpem setkat pokusí.
Českou delegaci povede prezident Petr Pavel, který v minulosti působil jako předseda aliančního vojenského výboru. Spolu s ním podle vyjádřeníČernínského paláce do Nizozemska zamířil i ministr zahraničí Jan Lipavský (nes.), který měl v úterý na programu pracovní večeři ve formátu Rady NATO–Ukrajina. Do Haagu vyrazila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Česko plány na další navyšování obranných výdajů vnímá podle ministerstva zahraničí jako "snahu o spravedlivější sdílení břemene, ale zejména jako realistický odraz potřeb nezbytných k posílení obrany euroatlantického prostoru proti ruské hrozbě".
Ne všechny země to ale vidí stejně. Například Španělsko se proti navyšování obranných výdajů jasně postavilo a hrozilo, že bude výsledky summitu vetovat. Nakonec si ale podle webu Politico dojednalo změnu připravovaného usnesení, což by mu mělo umožnit výjimku. S aliančními rozhodnutími přitom musí souhlasit všichni členové.
[chooze:article;value:618350]
"Setkáváme se skutečně v historickém okamžiku, kdy čelíme významným a rostoucím výzvám pro naši bezpečnost. Vzhledem k tomu, že se svět stává nebezpečnějším, budou lídři spojeneckých zemí činit odvážná rozhodnutí k posílení naší kolektivní obrany a k tomu, aby se NATO stalo silnější, spravedlivější a ničivější aliancí," prohlásil pak k summitu generální tajemník NATO Mark Rutte.
Ten také členské země vyzval k posílení protivzdušné obrany, nákupům obrněné techniky a dělostřelecké munice. Vyslovil se také pro další podporu Ukrajiny. "Musíme i nadále zajišťovat, aby Ukrajina měla vše, co dnes potřebuje k obraně a v budoucnu k odstrašení. Naše podpora Ukrajiny je neochvějná a bude přetrvávat," zdůraznil.
O summitu v Haagu promluvil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda:
