Posílení bezpečnosti v době zvýšené hrozby agrese ze strany Ruska. To bylo hlavní téma čtvrtečního jednání ministrů obrany členských států Severoatlantické aliance v Bruselu.
"Chcete-li být aliancí, musíte být víc než vlajky. Musíte být bojově připraveni. Takže jsme tu, abychom pokračovali v práci, kterou zahájil prezident Trump, což je závazek k 5% výdajům na obranu napříč celou Aliancí. A to se musí stát před summitem v Haagu koncem tohoto měsíce,"řekl ministr obrany USA Pete Hegseth.
[chooze:article;value:613908]
Summitu v nizozemském Haagu na konci června se zúčastní i šéf Bílého domu Donald Trump. Pozvánku zřejmě obdržel i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
"Dnes rozhodneme o našich cílech a schopnostech a na základě toho vyhodnotíme, jaké máme nedostatky, abychom byli schopni se bránit nejen dnes, ale také za tři, pět nebo sedm let. Všechny tyto investice je třeba financovat, a právě to budeme projednávat v Haagu. Je to dvoufázový postup,"uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Ministři se podle webu Polsat News shodli na nových závazcích. "Jedná se o protivzdušnou obranu, stíhačky, tanky, bezpilotní letouny, personál, logistiku a mnoho dalšího. To vše je zapotřebí k udržení naší odstrašující a obranné síly na vysoké úrovni a k zajištění bezpečnosti miliardy lidí,"řekl Rutte.
Dodal, že navrhne také nový cíl výdajů NATO na obranu ve výši 5 % HDP, z čehož 3,5 % má být určeno na základní výdaje na obranu a 1,5 % HDP má jít na investice související s obranou a bezpečností, jako je infrastruktura a průmysl.
Svou podporu zvýšení výdajů na obranu vyjádřilo zatím Švédsko a Lotyšsko. Švédský ministr obrany Pal Jonson uvedl, že by rád viděl zvýšení investic do obrany už do roku 2030. Zatím se ale mluví spíš o roce 2032. Nejvíce na obranu vydává z členů NATO aktuálně Polsko, a to přes 4 % HDP.
